V sobotu má premiéru detektivní komedie Fyzikové

Už tuto sobotu čeká Slovácké divadlo Poslední premiéra před letními prázdninami. Jde o slavnou detektivní komedii Fyzikové, která diváky baví už padesát let. Režie se ujal Lukáš Kopecký a hlavní roli tajemného fyzika Johanna Wilhelma Möbiuse svěřil Tomáši Šulajovi.

Autorka textu: Petra Kučerová

O čem je komedie Fyzikové?

Pod léčebným dozorem slavné psychiatričky se v nóbl sanatoriu setkávají tři pacienti: Herbert Georg Beutler zvaný Einstein, Ernst Heinrich Ernesti vydávající se za sira Isaaca Newtona, a Johann Wilhelm Möbius, který věří, že jej pravidelně navštěvuje biblický král Šalamoun. Vypadá to, že těmto šílencům padla za oběť už druhá ošetřovatelka. Kdo za tím vším vězí? Šílenec či génius, padouch či hrdina? Došlo k vraždě nebo oběti lidstvu? Kdo je tady vlastně blázen a kdo génius? Kdo má co skrývat? I na tyto otázky uherskohradišťská novinka s chutí odpoví.

„Fyziky jsem si do Slováckého divadla vysnil,“ říká režisér

„Fyziky jsem si do Slováckého divadla nevybral, ale doslova vysnil. Už před lety, kdy jsem zdejší soubor poznával jako divák a později i jako hostující režisér a viděl jsem vynikající herce, kteří by byli ideální nejenom pro ztvárnění ústřední trojice fyziků, ale i pro další postavy,” přiznává Lukáš Kopecký, který stojí za takovými diváckými hity, jako jsou Dva úplně nazí muži, Vosa nebo Romeo a Julie. „Takže můžu s nadsázkou říct, že si herci svým talentem a charismatem doslova řekli o obsazení do té které role,“ dodává s úsměvem Lukáš Kopecký.

Hra Fyzikové v loňském roce oslavila 50 let od svého vzniku, ale je pořád mimořádně atraktivní. „Její stáří na ní nepoznáte. Je plná zábavných a ke konci i mrazivých situací. Diváci se v ní snadno zorientují a herce předepsané úkoly baví, takže výsledek bude stát za to,“ je přesvědčený Lukáš Kopecký.

Tomáš Šulaj: „Pokrok je dobrý sluha, ale zlý pán“

Hlavní postavu fyzika Johanna Wilhelma Möbiuse, který už 15 let pobývá v psychiatrickém sanatoriu, ztvárnil držitel Ceny Thálie a miláček publika Tomáš Šulaj.

„Fyzikové jsou pro mě černou groteskou s nádechem detektivky, ve které je ale obsaženo i varování lidstva před zneužíváním objevů. Protože pokrok je sice dobrý sluha, ale zlý pán. Vidíme to všude kolem sebe i dnes. Řeší se umělá inteligence, která nás možná brzy všechny schramstne, konflikt na Ukrajině stále hrozí jadernou katastrofou. To všechno je ve Fyzicích obsaženo také,“ vysvětluje Tomáš Šulaj, že i po půlstoletí od svého vzniku má hra současným divákům co říct.

Aby byl text srozumitelný a zábavný

Tomáš má za sebou ve své kariéře spoustu náročných rolí, ať už dramatických, komediálních nebo muzikálových. A i když by se na první pohled mohlo zdát, že lehká detektivní komedie pro něj bude hračkou, opak je pravdou.

„Může to na první pohled vypadat snadně, přesto je to pro nás všechny docela těžký úkol. Text Fyziků je poměrně náročný na interpretaci tak, aby byl pro diváky srozumitelný a jasný. Jazyk hry je lehce archaický a my musíme dát všem slovům správný význam a navíc ještě zábavnost. Věřím ale, že se nám to povede a Fyzikové budou hra, na kterou rádi přijdou diváci všech generací, tedy ti, kteří mají rádi detektivky, komedie i vážnější kusy,“ dodává Tomáš Šulaj.

Věděli jste, že…

Slovácké divadlo už jednou v historii Fyziky uvedlo? Premiéru měli 30. června 1973 v režii Miloše Hynšta. Tehdy se inscenace dočkala 22 repríz.

Anketa: Jak jste na tom byli ve škole s fyzikou?

Říká se, že fyziku buď milujete a chápete, nebo nesnášíte a nerozumíte jí. Dodnes je postrachem mnoha žáků. Jak na tom byli s fyzikou herci, kteří připravují Fyziky?

Tomáš Šulaj (Johann Wilhelm Möbius)

„S fyzikou jsem na tom byl špatně, asi jako my všichni, kteří jsme spíše humanitně zaměření. Matika, fyzika, chemie, to všechno jsem fakt nesnášel. Na základce jsme ale měli fajn učitelku na matematicko-fyzikální kroužek, do kterého jsem se přihlásil, abych se trochu doučil. Tam jsme dělali hravou formou pokusy a tím se mi fyzika stala trochu bližší. Dodnes si pamatuju, jak jsme destilovali alkohol, to mě zaujalo už tehdy, na základní škole.“

Kateřina Michejdová (vrchní sestra Marta Bollová)

„Fyziku jsem měla jen na základní škole, ale nebyla jsem na tom nijak zle. Tuším, že jsem z ní měla dvojky. Obecně jsem s učením neměla problémy, na vysvědčení vždycky vyznamenání, a to byl i jeden z důvodů, proč mě všichni zrazovali od herecké kariéry. Fascinující mi připadala třeba gravitace, odpor, přitahující se magnety, jak ty věci bez našeho zásahu fungují, mají své vysvětlení. Dnes už bych fyziku v hlavě ale hledala marně.“

Jiří Hejcman (Newton)

„Jediné, co si z fyziky vybavuju, je čtverka na vysvědčení. Fyzika, matika, chemie, to bylo velmi špatné. Jsem holt spíš ten umělec a intelektuál. A začíná se to projevovat v praxi, protože s našimi dětmi se musí učit manželka Pavlína, přece jen má gympl. Tedy, abych byl spravedlivý, v první a druhé třídě jsem to s nimi ještě zvládal, ale teď už je Matěj ve čtvrté a já čím dál tím víc nechávám učitelský dozor na ženě.“

Tereza Novotná (psychiatrička Matylda von Zahndová)

„Fyziku jsem měla jen na základní škole a tam jsem ji zvládla bez větších problémů. Od potíží mě zachránila následná konzervatoř, která mi ušetřila další trápení s tímto předmětem.“

Zdeněk Trčálek (Einstein)

„Mě hrozně bavila chemie a biologie, ale zrovna fyzika byl předmět, který šel dost mimo mě. Na gymplu jsem ji sice nějak zvládnul, ale nebylo to pro mě rozhodně to pravé ořechové. Jsem rád, že se jí dál nemusím věnovat. Všechny ty vzorečky šly úplně mimo moji hlavu a nezanechaly na mně žádnou stopu.“