Tři sestry mají premiéru, divadelníci představí unikátní projekt

Drama Tři sestry napsal světoznámý ruský dramatik Anton Pavlovič Čechov v roce 1900 a poprvé se hrálo o rok později. Tento pátek dorazí po čase opět i na prkna Slováckého divadla.

Autroka textu: Petra Kučerová

Režie se ujal Michal Zetel a pro zkoušení zvolil jedinečnou metodu: dramatickou laboratoř, ve které herci nedostali do ruky text hry, jak je tomu u vzniku inscenace běžné. Znají pouze situace, témata a vztahy mezi postavami a vše ostatní už závisí na improvizaci, odvaze a jedinečnosti okamžiku. Diváci tak budou mít možnost zhlédnout ve Slováckém divadle skutečně unikátní inscenaci, která nebude při žádné repríze stejná.

„Nejistota je základ našeho povolání,“ říká režisér

„Dlouholetým setkáváním s Čechovem jsem nabyl dojmu, že jemu nešlo striktně o text ve smyslu básnické kvality, kterou ale zcela nepochybně jeho dílo má, jako spíše o zachycení témat a principů, které chtěl sdělit. Snažíme se tato témata objevovat a prezentovat současným jazykem a současným myšlením,“ přibližuje Michal Zetel, proč na svůj inscenační tým „ušil bič“ v podobě velmi náročného zkoušení. A nejen na kolegy, ale i na sebe samotného, protože i on se při režijní práci nechává inspirovat dílem okamžiku.

„Nejistota je základ našeho povolání. Kdybych věděl, jak to dopadne, vůbec by mě nebavilo to dělat... Důvěřuji kolegům jako svébytným tvůrcům, a to nemyslím jen herce. Tato inscenace bude náročná i pro osvětlovače a zvukaře,“ poodhaluje režisér.

Do ústředních rolí tří sester obsadil Michal Zetel Jitku Hlaváčovou, Pavlínu Hejcmanovou a Mímu Krajčovou. Dále se v inscenaci objeví Josef Kubáník, Petra Staňková, Zdeněk Trčálek, Jiří Hejcman, František Maňák, Pavel Hromádka a Pavel Majkus.

Dramaturgyní inscenace je Iva Šulajová, výtvarnicí Eva Jiřikovská, hudbu složil Martin Štědroň. Slavnostní premiéra se uskuteční v pátek 21. ledna od 19 hodin ve Slováckém divadle.

„Narodila ses pro jeviště,“ řekl Mímě Krajčové Paľo Habera

V roli nejmladší sestry Iriny se uherskohradišťskému publiku představí studentka 4. ročníku muzikálového herectví na JAMU Míma Krajčová. Pochází ze Slovenska a stát na jevišti bylo jejím snem už od dětství. Vždy tančila, hrála a především zpívala a zúčastnila se i několika populárních talentových soutěží, například Slovensko má talent.

„Ve svých deseti letech jsem se tak postavila před porotu ve složení Paľo Habera, Adéla Banášová a Jan Kraus. Zpívala jsem píseň Žít za to stálo – a stálo za to jít i do této soutěže, protože mě dodnes hřejí na srdci slova porotce Paľa Habery: Ty ses narodila pro jeviště!,“ vzpomíná Míma, která se objevila například i v soutěžích Mini Talent Show nebo Česko-Slovenská Superstar 2018.

„Tréma nám nesmí přistřihnout křídla,“ ví Pavlína Hejcmanová

Roli prostřední sestry Máši svěřil Michal Zetel Pavlíně Hejcmanové. I když se u divadla pohybuje mnoho let, netradiční způsob zkoušení byl pro ni novinkou. „Podobnou práci jsem opravdu nikdy nezažila. Ani jsem si nemyslela, že je něco takového možné, obzvlášť u hry, jako jsou Tři sestry. Ze začátku jsme vůbec netušili, co budeme dělat, jak to celé pojmeme, co z toho bude? Teď už jsme spíš napjatí, jak to naše jedinečné snažení přijmou diváci,“ říká Pavlína.

Improvizaci na jevišti si ale užívá. „Tu nejistotu mám vlastně moc ráda. I když se něco pokazí v běžném představení, baví mě, když to vezmeme do hry. Někdy to výborně zafunguje, a to jsou pak skvělé a zajímavé okamžiky,“ říká, přesto ale považuje práci na Třech sestrách za velmi náročnou. „Ve hře mám milenecký vztah s postavou, kterou hraje František Maňák. Za běžné situace víte, kdy si máte dát pusu, co kdy říct, kdy se obejmout. Tady ne, tady ten vztah opravdu musí vznikat až na jevišti před diváky. Je to zkrátka napínavé a zajímavé.“

I když se spolu s kolegy pouští na neprobádané území, nervózní není. „Samozřejmě že tréma před premiérou přijde. Ale doufám, že nebude až taková, aby nás svázala, to by nám mohlo přistřihnout křídla. Potřebujeme být úplně svobodní,“ dodává Pavlína Hejcmanová.

Jitka Hlaváčová poznala své kolegy úplně jinak

Nejstarší sestru Olgu bude hrát Jitka Hlaváčová. Přiznává, že patří mezi herečky, které mají na jevišti rády jistotu a pevné body, a proto je pro ni bylo zkoušení Tří sester obrovskou výzvou.

„Strašně jsem se toho bála, ale řekla jsem si, že jsme všichni na jedné lodi, a dohodli jsme se, že do toho jdeme naplno. Teď už mě to nesmírně baví,“ říká Jitka, která se před rokem dočkala nejužší nominace na prestižní Cenu Thálie v dramatu Její pastorkyňa. I to režíroval Michal Zetel.

„Moc si cením toho, že díky tomuto způsobu zkoušení vidím své kolegy najednou jinak. Při běžném vzniku inscenace otevíráme své obvyklé herecké šuplíky, ale tady musíme opravdu vykročit ze své komfortní zóny a sáhnout úplně jinam, než jsme zvyklí. Stmeluje nás to a spojujeme se. Moc bych si přála, aby nás i diváci najednou viděli jinak,“ dodává Jitka Hlaváčová.

Komedie, nebo drama? To určí diváci

Bratra Olgy, Máši a Iriny ztvární Josef Kubáník, který si na jevišti nečekané chvíle improvizace užívá. To dokázal například v komedii 1+2=6, kdy se kreace jeho postavy Stanleyho Gardnera staly pověstnými.

„Zkoušení Tří sester mě baví. Dohodli jsme se, že budeme improvizovat, a tak vždycky, když cítím, že se nějaká situace usazuje a fixuje, hned vymyslím něco, čím to rozbiju. Není to proto, abych kolegům komplikoval zkoušení, ale díky novým impulsům vznikají jedinečné okamžiky, které bychom my herci, ani publikum u obvyklých představení nezažili,“ říká Josef Kubáník.

I on však cítí před premiérou Tří velký respekt. „Je to pro nás něco naprosto nového. Samozřejmě jsme z toho všeho nervózní. Kam se bude každé představení vyvíjet, budou určovat svými reakcemi i diváci, kteří se tak stanou důležitou součástí tvůrčího procesu. Na nich bude hodně záležet, kam se každé představení posune,“ uzavírá Josef Kubáník.

O čem jsou Tři sestry

Jeden z nejhranějších titulů moderního dramatu sleduje osudy čtyř sourozenců Prozorovových, žijících po smrti otce v rodinném sídle typického maloměsta. Nejstarší Olga je staropanenská učitelka gymnázia, Máša je ne zrovna šťastně vdaná i zamilovaná současně, Irina touží po opravdové lásce a jediný bratr Andrej se zamiluje a posléze i ožení s dívkou, která rozloží jeho samotného, ovládne dům a izolací zcela likviduje i jeho sestry. Všichni touží po návratu z provincie do centra ‒ do Moskvy, města, odkud pocházejí a které je pro ně symbolem místa, kde se dá prožít štěstí.