Tomáš Šulaj: Z angažmá ve Slováckém divadle neodcházím

Už 22 let je Tomáš Šulaj oporou souboru Slováckého divadla. Ztvárnil desítky nezapomenutelných rolí, za což získal řadu ocenění včetně nejprestižnější Ceny Thálie. Po pár týdnech prázdnin se už novu pilně připravuje na novou divadelní sezónu.

Autorka rozhovoru: Petra Kučerová

Tomáši, jak jste si užíval léto?

Hezky, v klidu. Odpočíval jsem, chodil do přírody, staral se o zahradu. Taky jsme byli na chovatelské výstavě s našimi psy. Jsou to jezevčíci a jmenují se Charlie a Urgon. To je náš nový koníček, který jsme objevili a v poslední době se mu věnujeme a baví nás.

Jak pejsci na výstavě dopadli?

Dobře! Jeden byl oblastní vítěz a druhý vítěz třídy.

Než jste se rozjeli na prázdniny, ještě jste na vyprodaném nádvoří Reduty představili koncertní verzi muzikálu Jesus Christ Superstar. S jakými pocity jste před diváky předstupoval?

Samozřejmě jsem byl nervózní, jestli to dobře zazpíváme. Ale po bezmála dvou letech, co zkoušíme a na své role se připravujeme, už tam jakási jistota byla, i když nikdy není úplně stoprocentní. Věřil jsem ale, že ta dobrá muzika, kterou Jesus bezesporu je, se bude našim divákům líbit, a to se naplnilo.

Kdo vám při předpremiéře držel palce v publiku?

V Hradišti dcera Eliška. Ta je divadelní dítě, už s námi prožila kde co a za Jesuse nás pochválila, moc se jí líbil a už se těší na premiéru v divadle. A na zámek Kačina v Čechách, kde jsme koncertní verzi uváděli o den později, jsem pozval chovatele našich psů, aby viděli, že pejsci jsou v dobrých rukou (smích). Měl jsem radost, že si udělali čas a přijeli.

Bylo něco, co vás při předpremiéře překvapilo?

V Hradišti to šílené horko a na Kačině ta šílená bouřka (smích). Počasí trochu hrálo proti nám, ale popasovali jsme se s tím a byl jsem rád, že jsme si to my a evidentně i diváci užili.

V posledních týdnech se objevily zvěsti, že opouštíte Slovácké divadlo. Je to pravda?

Není to pravda. Z angažmá ve Slováckém divadle neodcházím.

Už se to objevilo i v novinách.

Škoda, že mi autoři těch zaručeně pravdivých textů nezavolali a nezeptali se.

Tušíte, odkud ta informace přišla?

Posledních několik let spolupracuji kromě Slováckého divadla i s Národním divadlem Brno. Byl jsem tam dříve i částečně zaměstnaný, pak jsem pracoval jen ve Slováckém a nyní se zase stanu i členem činohry Národního divadla v Brně. Takže moje pole působnosti se stejně jako v minulosti rozprostře mezi Hradiště a Brno. Ale diváky mohu uklidnit, že o mě ve Slováckém divadle rozhodně nepřijdou.