petra@matkakorektorka.cz
(+420) 737 436 150
Slovácké divadlo má za sebou rok 2025 plný zážitků. A to nejen těch, které se děly na jevišti, ale i v zákulisí a v životech lidí, kteří ho tvoří. Slavilo se, radovalo a přáním divadelníků je, aby to vydrželo i do příštího roku.
Autorka textu: Petra Kučerová
„Miláček, který nespí.“ Syn šéfa jeviště a garderobiérky je rychlý po rodičích
V březnu
Právě na svátek všech zamilovaných dostali ten nejkrásnější dárek garderobiérka Adriana Chlapečková a šéf jevištního provozu Slováckého divadla Petr Žajdlík. V pátek 14. února se jim narodil syn Samuel. „Měli jsme termín až 17. února, takže Valentýn náš záměr nebyl. My ho neslavíme, máme raději české svátky. Ale Samuelovi se zkrátka zachtělo na svět o chvíli dřív. Hlavní je, že jsou i s maminkou oba zdraví,“ usmíval se pyšný tatínek.
Na začátku března už měl maminku Adrianu i se synkem Samuelem doma a o oba se pečlivě staral. „Adrianka je ráda, že už je doma a má svůj klid a pohodlí, a i já jsem rád, že už můžu být s nimi. Aby si maminka mohla po císařském řezu odpočinout a načerpat sílu, hned první den po příjezdu z porodnice jsem si vzal noční. Měl jsem malého u sebe v posteli, a jakmile zakňoural, byl jsem hned vzhůru a dal jí ho na kojení,“ popisuje první dny se synkem. „Už jsem zvyklý od předchozích dvou dětí, že jsem k nim vstával, a navíc ani před porodem už jsme toho moc nenaspali, takže žádná novinka,“ dodával.
Dnes
A jak je na tom rodinka šéfa jevištního provozu dnes? „Samuel je mazlivý miláček, krásný modrooký blonďák, ale nespí. Budí se po hodině po dvou. Já samozřejmě vstávám a pomáhám, i když chodím do práce, protože maminka toho má sama nad hlavu, tak abych jí ulevil,“ svěřuje se Petr Žajdlík. O synkovi ale mluví s nadšením a hrdostí jako každý správný tatínek. „Už umí říkat mama, baba a zkouší tata. Když si ho položím na sebe, maminka vždycky konstatuje, že jsem si vyrobil vlastní kopii. Má už čtyři zuby, dva nahoře a dva dole. A je to divočák, to má po mně i po Ádi. Je rychlý jako hrom, ale nemůžeme se divit. Když nás někdy potkáte, všimněte si, jak rychle oba chodíme,“ uzavírá se smíchem Petr Žajdlík.
„Ano!“ řekla inspicientka Terezie herci Danielovi. Jsou z nich Gajdošovi
V srpnu
V sobotu 23. srpna vstoupili do manželství lektorka a inspicientka Terezie Čermáková a herec Daniel Gajdoš.
„Žádost o roku byla hodně promyšlená akce čítající měření Terezčina prstu provázkem, když spala, následovné omrknutí několika desítek nebo spíše stovek prstýnků a taky řádné přemýšlení nad místem, kde k tomu dojde,“ svěřil se novomanžel. „Byla jsem nervózní, ale moc jsem se těšila, až ze mě bude paní Gajdošová. Obřad jsme měli venku, sice bylo asi šestnáct stupňů, ale všechny nás hřála láska. Byli s námi všichni naši blízcí včetně kolegů z divadla. Udělali jsem si to půl na půl mezi tradicemi a tím, jací jsme my dva. Třeba jsme rozbíjeli talíř, ale neměli jsme kočár ani průvod prskavek. Místo klasických svatebních her jsme připravili fotohru, do které se všichni zapojili. Dopadla skvěle a Dan dodnes tvrdí, že je geniální. Bylo to krásné,“ doplnila dojatá nevěsta.
Dnes
A jak žijí Gajdošovi čtyři měsíce po svatbě? „No rozhodně vidím změnu! Vůbec jsem do té doby nevěděl, jak mi sluší zlaté šperky. Cítím se s tím prstenem hrozně bohatý. Takže suma sumárum – jsem boháč a mám navařeno. To si zatím z manželství odnáším,“ usmívá se Daniel Gajdoš s tím, že už si zvykl i na označení Terezie „moje manželka“. „Ale stejně o ní nejraději mluvím jako o koblížkovi,“ dodává herec s úsměvem.
Osmdesátiny divadla ve velkém stylu
V říjnu
Největší oslavy roku vypukly ve Slováckém divadle v říjnu. Nebylo divu, vždyť slovácká scéna slavila neuvěřitelné 80. narozeniny.
A byly plné emocí a zážitků. „Moc rádi jsme se vrátili do Slováckého divadla,“ řekli herečtí manželé Carmen Mayerová a Petr Kostka, kteří před vyprodaným hledištěm odehráli dojemnou komedii Oscar pro Emily. Veleúspěšný byl i komorní recitál Richarda Müllera, Český rozhlas Zlín vysílal přímo z divadelního foyer. Páteční narozeninová slavnost s cimbálovkou Harafica se protáhla až dlouho přes půlnoc. V sobotu 11. října pak divadelníci spolu s diváky zavítali do BalonCentra v Břestku, kde strávili příjemné odpoledne, a pak společně vzlétli vstříc nové dekádě Slováckého divadla horkovzdušným balonem. A ještě jedno překvapení si divadelníci pro své příznivce připravili. Na Masarykově náměstí a posléze na Mariánském byla k vidění výstava, která unikátními fotografiemi mapovala osm desítek let slovácké scény.
Významným hostem oslav byl i herec Jiří Jurka, který do Slováckého divadla nastoupil v 50. letech po JAMU. Dnes je mu neuvěřitelných 94 let a je ve skvělé kondici. Stal se i partonem výstavy o historii divadla. Coby vzácného hosta ho umělecký šéf Lukáš Kopecký vyzval, aby divadlu k osmdesátým narozeninám popřál. „Slovácké divadlo to nemělo vždycky lehké, už za komunistů ani po Sametové revoluci, kdy mu hrozilo zrušení. Pak covid, dnes málo peněz, jedna rána za druhou. Ale vždycky dokázalo, že tady má svoje místo. Pokud je divadlo plné, je vidět, že je dobré, a to já jsem viděl. Proto Slováckému divadlu přeji stále plné hlediště a aplaus. A nejen ještě jednou osmdesát, protože je mi jasné, že Slovácké divadlo je tady nafurt!“ uzavírá Jiří Jurka.
Dnes
Slováčtí divadelníci po oslavách rozhodně neusnuli na vavřínech. Už na podzim představili předplatné na rok 2026 doslova nabité krásnými tituly. „Dvě z nich už jsou v procesu, a to intimní rodinné drama Věci, o kterých vím, že jsou pravda, ty budou mít českou premiéru v lednu. A hned v únoru se dočkáme světové premiéry historické grotesky Slovácké jaro,“ připomíná herec a mluvčí Slováckého divadla Josef Kubáník.
Je toho však mnohem víc, co divadelníky a diváky letos čeká. Třeba slavný příběh plný vášně a intrik francouzské aristokracie Nebezpečné vztahy nebo adaptace filmu Dogville. A už v květnu se dočkají nejočekávanější událost letošního roku – světové premiéry hudební rodinné komedie S tebou mě baví svět v režii hitmakera Radka Balaše.
