Slovácké divadlo představuje fascinující příběh Věci, o kterých vím, že jsou pravda

V sobotu se Slovácké divadlo i jeho diváci dočkají první letošní a netrpělivě vyhlížené premiéry. Inscenační tým režiséra Jana Holce totiž finišuje práce na intimním dramatu současného australského dramatika Andrewa Bovella Věci, o kterých vím, že jsou pravda.

Autorka textu: Petra Kučerová

Diváci se mohou těšit na Pavla Hromádku, Jitku Hlaváčovou, Natálii Rašín, Jakuba Zelinku, Tomáše Žilinského a hostující zkušenou herečku Gabrielu Štefanovou. A také na to, že příběh uvidí jako úplně první v Česku. Hra byla totiž od své premiéry v roce 2016 s úspěchem uvedena už ve Velké Británii, Spojených státech, Kanadě i Španělsku, kritika ji označuje za „nenápadný klenot“ současné dramatiky, ale české publikum mělo zatím smůlu. Díky úspěšnému vyjednávání hradišťských divadelníků se to v sobotu změní.

O čem je novinka?

Dům na australském předměstí. Rodina Priceových vede poklidný život – Bob pěstuje růže, Fran pracuje jako zdravotní sestra, jejich čtyři děti dospívají a hledají svou cestu. Všechno se zdá bez problémů, dokud se jedna po druhé nezačnou rozpadat jistoty, na nichž stála celá jejich existence. Každé z dětí stojí před volbou, jež navždy změní jejich osud i pohled na rodinu. Mezi nimi stojí Fran a Bob – manželé, kteří spolu prožili třicet let, ale teprve nyní si uvědomují, jak málo o sobě vědí. Kdy už je pozdě začít znovu? Jsou některé pravdy příliš bolestivé, než aby zazněly nahlas? A co když to, co považujeme za štěstí, ničí ty, které máme nejraději? S jemným humorem i pronikavou přímostí se před diváky odvíjí dramatický, ale zároveň poetický příběh o tom, jak křehká je rodinná idyla a jak vysoká je cena za pravdu.

V Adelaide i v Hodoníně je to stejné

„Je to hra, která se odehrává na předměstí australského města Adelaide. Ale stejně tak by se mohla odehrávat v Uherském Hradišti, Hodoníně nebo třeba Břeclavi. Protože problémy, které v ní postavy řeší, jsou podobné kdekoliv na světě,“ říká k novince dramaturgyně Jitka Šotkovská. „Všichni zúčastnění si v průběhu jednoho roku projdou závažnými krizemi a každý z nich se ocitne na křižovatce, na které se musí rozhodnout, jakým směrem se ve svém životě dál vydá. Jisté každopádně je, že jejich životy už nikdy nebudou jako dřív. Je to taky hra o rodinné soudržnosti, která ale zároveň ukazuje, že rodinná pouta bývají nejenom pevná, ale i křehká. Na své si přijdou především diváci, kteří v divadle vyhledávají silné emoce, mají rádi psychologické příběhy a výrazné herecké výkony,“ dodává dramaturgyně.

„Blízké vztahy nám mohou proklouznout mezi prsty. Neotálejme, ať není pozdě,“ říká režisér

Režie Věcí, o kterých vím, že jsou pravda, se ujal Jan Holec. Ten je od roku 2019 uměleckým šéfem ostravského Divadla Petra Bezruče a respektovaným režisérem. Ve Slováckém divadle však pracuje poprvé. A těší ho, že se s vedením slovácké scény shodli právě na inscenaci intimního rodinného dramatu Andrewa Bovella.

„Je to upřímná hra o křehkých věcech. Rozeznívá tenké struny, drobná zranění, která si po léta neseme a která nás ovlivňují po zbytek života. Tento typ textů mám rád. Je pro ně naprosto zásadní společný kolektivní vklad – upřímný text si žádá upřímné tvůrce. Je o schopnosti dětí dospět a schopnosti rodičů nechat své děti dospět. O pochopení, jak se role ve vztahu rodič–dítě v čase proměňují. Také o schopnosti odpouštět a o překonání strachu ze selhání,“ říká režisér a věří, že téma hry zasáhne i diváky. „Může se odrazit v každé jednotlivé lidské zkušenosti, v nichž se od sebe lišíme. Minimálně by však mohla připomenout, že čas je neúprosný a že nám někdy mohou blízké vztahy proklouznout mezi prsty. Neotálejme tedy, aby nebylo pozdě,“ dodává režisér.

Výjimka pro Slovácké divadlo

Mimo svou domovskou Ostravu Jan Holec prakticky vůbec nerežíruje. Co ho přimělo tentokrát udělat výjimku?

„Kombinace sentimentu – Slovácké divadlo bylo první profesionální scénou, s níž jsem měl diváckou zkušenost – a víry, že bychom si s místním souborem mohli pracovně sednout. Když mě Lukáš Kopecký s nabídkou oslovil, dlouho jsem neváhal,“ prozrazuje režisér. „Vážím si toho, že jsme velmi brzy setřepali vzájemný ostych a mohli se soustředit na práci. Máme před sebou ještě kus cesty, ale v tuto chvíli jsem plný naděje a tvůrčího entuziasmu, což je důsledkem společného napojení. Spolupráce je to tedy velmi smysluplná,“ pochvaluje si necelý týden před premiérou uherskohradišťský herecký soubor Jan Holec.

Pavel Hromádka: „Člověk vidí spoustu souvislostí se svými dětmi i rodiči.“

Na roli otce Boba v rodinném dramatu se připravuje zkušený herec Pavel Hromádka a podle nej je v novince rozhodně o čem hrát.

„O věcech, které prožívají rodiče s dětmi a děti s rodiči. Jak se řeší životní kopance. Že rodiče vyřeší jedno dítě a zjistí, že se objevila jobovka v životě dalšího. Do toho řeší svůj vlastní vztah. Tak život jde, všichni si vlastně ubližují, ale zároveň se mají opravdu rádi a vědí, že patří k sobě,“ přemítá herec. „Třeba vztah mě jako otce a syna Bena v podání Kuby Zelinky. Ben se snaží zasloužit si tátovu lásku způsobem, který otce míjí, a ten nabízí zase jiný typ blízkosti, kterou nechce syn. Člověk vidí spoustu souvislostí se svými dětmi i rodiči,“ popisuje a jedním dechem dodává, že je ve hře obsažen ale i humor. „My rodiče jsme trapní v touze dělat pro děti to nejlepší! To je tam určitě zdrojem vtipných situací. A je to celé opravdu poctivá činohra, poctivé divadlo, ve kterém se odhalují charaktery s nadhledem a vtipem,“ dodává Pavel Hromádka.

Setkání po letech

V roli matky a hlavní jevištní partnerky Pavla Hromádky se slováckému publiku poprvé představí hostující herečka Gabriela Štefanová. Pro Pavla ale není žádnou neznámou.

„Před 35 lety jsme byli s Gabčou spolužáci na JAMU, a tak jsem se na ni moc těšil. Když mi Lukáš Kopecký řekl, že ji oslovil na roli matky, zaplesalo mi srdce. Tak dlouho se známe, a přitom jsme spolu, představte si to, neměli ani dialog ve školní scénce! A velmi se těšíme, že si to vynahradíme,“ těší se Pavel Hromádka.

Divadelníci využijí překlad Kristýny Štrunc Hulcové, o výpravu se postará Pavla Kamanová, hudbu složí Ivan Acher. Světelný design bude mít na starosti Karel Šimek a dramaturgii Jitka Šotkovská. Česká premiéra intimního rodinného dramatu Věci, o kterých vím, že jsou pravda, se ve Slováckém divadle uskuteční v sobotu 24. ledna. Vstupenky na premiéru a první reprízy jsou k dispozici na webu a v divadelní pokladně.