Slovácké divadlo mezi nejlepšími divadly republiky

Ve Slováckém divadle opět slaví! Před několika dny odborný časopis Svět a divadlo zveřejnil výsledky ankety Ceny divadelní kritiky, ve které více než 80 divadelních odborníků hlasovalo o tom, které divadlo, inscenace nebo herecký výkon byl v roce 2022 výjimečný. Několikrát se ve výčtu objevila i uherskohradišťská scéna.

Aurorka textu: Petra Kučerová

„Kritici navrhli nominovat Slovácké divadlo na titul Divadlo roku, Tři sestry na titul Inscenace roku a Jiřího Hejcmana, který ve Třech sestrách ztvárnil Soleného, na nejlepší mužský herecký výkon. V České republice jsou desítky divadel, ročně vznikají stovky inscenací a účinkují v nich tisíce herců. Těší mě, že jsme v tak obrovské konkurenci obsadili přední příčky,“ raduje se herec a mluvčí Slováckého divadla Josef Kubáník, který ve zmiňovaných Třech sestrách ztvárnil úlohu Andreje.

„Slovácké divadlo je dlouhodobě výbornou adresou,“ říká k úspěchům umělecký šéf

Výsledky hodnocení odborné veřejnosti potěšily celé divadlo včetně uměleckého šéfa Lukáše Kopeckého. „Slovácké divadlo je dlouhodobě výbornou adresou. Dosažené výsledky mě těší, motivují, do jisté míry zavazují, ale rozhodně mě nijak nepřekvapují,“ dodává Lukáš Kopecký, pro kterého je dosažený úspěch i určitým závazkem. „A to v tom, abychom dokázali naše diváky i nadále překvapovat a oslovovat, abychom jim zvládli i nadále nabízet silné zážitky a nápadité impulzy, abychom vždy dostáli očekávání a dobré pověsti. A když se přitom trefíme i do chuti odborné veřejnosti, je to jenom dobře,“ dodává.

Úspěch rozradostnil i ředitelku Slováckého divadla Libuši Habartovou. „Vnímám toto ocenění jako jednoznačný úspěch. Jsme přece jen malé divadlo a přesto se nám daří prosadit se a zaujmout naším repertoárem nejen širokou veřejnost, ale i odborníky. Když jsem nastupovala před dvěma lety do divadla, mým cílem bylo udržet vysokou laťku, kterou Slovácké divadlo mělo. Myslím, že se nám to všem společně daří, a za to jsem moc vděčná,“ říká principálka.

„Nemám nikdy dopředu ani ponětí, jestli a jak něco bude fungovat,“ říká režisér unikátních Tří sester

Do inscenování oceňovaných Tří sester Antona Pavloviče Čechova se ve Slováckém divadle pustil jeho bývalý ředitel a režisér Michal Zetel. Zvolil neobvyklou formu, která byla založená na improvizaci herců, kteří znali jen situaci, charakteristiku postav a odkud a kam má situace dojít – vše ostatní už záleželo na nich. A risk se vyplatil. Kromě návrhu na Inscenaci roku se Tři sestry dočkaly mnoha dalších úspěchů včetně pozvání na celkem tři prestižní festivaly. Kolik kuráže musel režisér sebrat, aby se pustil do tak odvážného projektu?

„Odvaha je asi silné slovo, nebylo to tak dramatické, jak to možná působí. Od vedení divadla jsme dostali důvěru pro jistý druh experimentu a tím pádem i risku. Dokonale jsem znal soubor, který navíc s tímto postupem dobrovolně souhlasil – alespoň doufám, že to bylo dobrovolné,“ usmívá se režisér. „Nemám nikdy dopředu ani ponětí, jestli a jak něco bude fungovat. To zásadní pro mě bylo ve fází obsazování rolí, kdy jsem musel v zásadě odhadnout, jestli mají herci s postavu něco společného. A těší mě, že i po mém odchodu ze Slováckého divadla jsem mohl opět potkat tento skvělý soubor,“ dodává Michal Zetel.

Co napsal o Třech sestrách teatrolog Michal Zahálka

„Herci nemají fixní text, dané jsou jen rámce situací a jejich naplnění je dílem momentální improvizace. Přinejmenším na premiéře to fungovalo znamenitě. Zmizel prostor pro povšechně pseudočechovovskou zádumčivost a patos a zbyla tragikomedie se spoustou vtipu, ale také koncentrovaného trapna a ryzího smutku. Klíčový je samozřejmě znamenitý soubor, obsazení nemá slabý článek. Na premiéře výrazně vynikal třeba Tuzenbach Zdeňka Trčálka, trapně, nadějeplně a přece nešťastně zamilovaný do zdvořile nedostupné krásky Iriny v podání Mímy Krajčové. Nebo Jiří Hejcman, jehož Solený coby válečný veterán stižený posttraumatickou stresovou poruchou konečně dává smysl jinak než jako takový ten podivný morous, jak se obvykle hrávává. Vždycky jsem se posmíval nejmenovanému kritikovi, který neváhal v lednu volat, co bude inscenací roku. Ale řekněme, že na tuhle budu myslet dost určitě.“

Jiří Hejcman o roli Soleného: „Dokazuje, že to není o množství slov“

Do třetice všeho dobrého se v návrzích na nominace objevilo jméno herce Slováckého divadla Jiřího Hejcmana. Kritici ocenili jeho ztvárnění kapitána Soleného právě ve Třech sestrách.

„Přesně si pamatuju na chvíli, kdy jsme se Zdeňkem Trčálkem ve společné scéně na zkouškách improvizovali, a najednou samo vyplynulo to, že Solený není jen divný psychopat, který všechny štve, ale že by mohl mít posttraumatickou stresovou poruchu. Byla to jedna z věcí, které přinesl způsob, kterým jsme Tři sestry zkoušeli, jinak bychom na to nikdy nepřišli,“ popisuje, jak hledal cestu ke své roli. „Solený je výjimečný, ale že by někdo ocenil právě tuto figuru, která má ve srovnání s ostatními snad nejmíň slov a vět, to jsem úplně nečekal. Na druhou stranu, jak vidno, o množství slov to není,“ usmívá se herec.

Mezi herci vládne zvláštní alchymie

Tři sestry byly pro Jiřího Hejcmana v jeho více než dvacetileté divadelní kariéře výjimečným počinem. „Byla to pro nás všechny velká škola. A všichni jsme stoprocentně vděční za to, že jsme mohli takovou zkušenost udělat. Zkoušení na nás kladlo velké nároky, museli jsme si vzájemně velmi důvěřovat a otevřít se před sebou. Máme ale mezi sebou nějakou zvláštní magii, alchymii, která nám to dovolila. I hostující režiséři říkají, že u nás v souboru něco takového, co je těžko pojmenovatelné, existuje. Myslím, že to je jedna z věcí, díky kterým mohly naše Tři sestry vzniknout,“ dodává Jiří Hejcman.

Talent roku i scénografie roku

Ve výčtu návrhů na nominace se  objevilo i jméno herečky Mímy Krajčové, která jako host ztvárnila ve Třech sestrách Irinu, a to v kategorii Talent roku.

Rovnou několikrát bylo zmíněno i jméno výtvarnice Evy Jiřikovské. Ta v posledních letech spolupracuje s nejprestižnějšími českými divadly včetně Národního, ale ve Slováckém svou zářnou kariéru začínala a pravidelně se do nej vrací. Stojí například za výtvarnou podobou rockové opery Jesus Christ Superstar a v současné době je součástí týmu režisérky Anny Davidové, která ve Slováckém divadle připravuje tragikomickou grotesku Opilí.

Tři sestry čeká derniéra

I když je inscenace Tři sestry mimořádně úspěšná, po roce a půl na prknech Slováckého divadla ji čeká derniéra. Poslední příležitost rozloučit se s ní budou mít diváci v pátek 2. června. Vstupenky na derniéru jsou už nyní k dispozici na webu a v pokladně divadla.