Martin Hudec na sebe ve Slováckém divadle poprvé výrazně upozornil titulní rolí v dramatu Tom na farmě. Diváci si však jeho herectví užívali i v Deskovém statku nebo muzikálu Chicago.
Autorka medailonku: Petra Kučerová
Martine, jak na vás působí poslední rok, kdy se všechno obrátilo vzhůru nohama?
Je to velmi nelehké období. Mnoho lidí trpí zdravotně, finančně, mají strach o své blízké nebo mají pocit, že přicházejí o svoji svobodu. A pak je tady ten pocit, že nemůžete pracovat, ač byste už fakt chtěli. Já mám osobně zkoušení rád, ale nic vás nenabije tak jako plný sál diváků. To dává naší práci smysl.
Na co se těšíte?
Těším se, až divákům ukážeme, co všechno jsme připravili, když nemohli chodit do divadla! A taky až budeme s přítelkyní přestěhovaní do opraveného domu a pozveme dědu, který nám dům daroval, třeba na grilovačku.
Zapojil jste se i do dobročinných aktivit, které divadlo v posledním roce dělá. Považujete vzájemnou podporu za důležitou?
Myslím, že pro nás všechny v divadle byly tyto akce velká vzpruha. Měli jsme znovu alespoň na chvilku pocit, že je nás potřeba. A ohlasy byly taky velké, například u akce Herec do každé hodiny. A to nejen od žáků, ale hlavně od učitelů, kteří to teď opravdu neměli lehké a já jejich práci velmi obdivuji.
„Vybírám dlaždičky a běhám za Vácou pro rady.“
V době pandemie mají lidé často prostor dotáhnout věci a projekty, které by za jiných okolností museli oželet. I Martin Hudec se rozhodl vzít si z nepříjemné situace to dobré a svůj čas věnuje budování nového rodinného hnízda.
„S přítelkyní jsme si vzali hypotéku a rekonstruujeme dům. Je to pořádná fuška, protože nejsme žádní stavaři, ale máme z toho velkou radost. A když je pauza na zkoušce, tak utíkám do šatny za Vácou, tedy Davidem Vaculíkem, který barák už dokončuje, a vyptávám se, dokud má sílu odpovídat,“ směje se Martin. „Kdyby vás to zajímalo, můžete sledovat náš stavební deník na Instagramu pod názvem Rekonstrukce s velkým R,“ zve Martin, aby se diváci mrkli, že herci jsou i manuálně zruční.
Okolo nového domu se točí i další Martinovy myšlenky posledních měsíců.
„Nejvíc radosti nám teď dělá ten barák. Vybíráme dlaždičky a studujeme a plánujeme... a pak předeláváme a zase znovu. Oba procházíme ze Slovenska, takže jsme se dlouho neviděli s rodinou. Proto nám dělá radost každý videohovor, ve kterém ukazujeme, co nového jsme vybudovali,“ dodává Martin.
Když mu zbyde chvíle času, rád vyrazí s přítelkyní a jejich pejskem na procházku do přírody nebo si zaběhat.
Nejoblíběnejší Martinova role? „Určitě Tom na farmě.“
V angažmá ve Slováckém divadle je nyní Martin Hudec pět let. Kterou ze svých rolí považuje za nejvýznamnější a svému srdci nejbližší?
„Určitě Toma v dramatu Tom na farmě. Bylo to nesmírně těžké zkoušení, hlavně emočně, ale výsledek, myslím, stojí za to. A já pořád potkávám lidi, kteří inscenaci viděli nebo o ní slyšeli a chtějí vědět, kdy se bude zase hrát,“ svěřuje se Martin Hudec.
Poslední měsíce věnoval Martin energii především zkoušení slavné rockové opery Jesus Christ Superstar, kde mu režisér Dodo Gombár svěřil roli apoštola Petra. I za tuto možnost je velmi vděčný.
„Práce s Dodem Gombárem byla naprostá bomba, velmi osvěžující pro nás jako herce a myslím, že jeho rukopis tomuto muzikálu úžasně sluší. Rozhodně to byla velká výzva, ale věřím, že se nám povedlo vytvořit skvělé představení a nemůžu se dočkat, až ho budeme moct všem ukázat,“ těší se na hraní před diváky Martin Hudec.
Kromě dvou výše zmíněných inscenací si ještě zahrál například v laskavé komedii Deskový statek Revíra z Chotyše nebo tančil, zpíval i hrál v muzikálu Chicago jako Fred Casley. Roli Izmaela mu svěřil režisér Michal Skočovský v dobrodružném příběhu Bílá velryba.