Je ztřeštěnou Mladou ženou ve Dvou úplně nahých mužích, něžně naivní Jenůfou v Její pastorkyni i uhrančivou Slávkou Hlubinovou v oceňovaném Měsíci nad řekou. Petra Staňková se v posledních letech stala výraznou tváří uherskohradišťského hereckého souboru.
Autorka medailonku: Petra Kučerová
Petro, jak se vám žije v posledním roce?
Když přišla první jarní covidová vlna v loňském roce, tak kromě strachu a jakési paniky z nové nemoci jsem si vlastně nakonec dokázala částečně ten povinný oddych užít. Pak jsem se ale už moc těšila na svoji práci. Teď mi to připadá už jen nekonečně dlouhé a ubíjející.
Je něco, z čeho máte obavy?
Bojím se, zda to Slovácké divadlo zvládne a zda se vše někdy vrátí zpátky tak, jak bylo. Také mě děsí, jak je v našem státě zřejmě špatně nastavený systém. Jak neslyším od hlavy státu nic uklidňujícího, jak nemají opatření často smysl a jak se v tom všichni musíme plácat. A hlavně kolik rozčilení a strachu mezi všemi kvůli tomu panuje.
Je přesto i v této těžké době něco, co vám udělalo nebo dělá radost?
Radost mi dělá, že mám čas na partnera, na sebe a taky na domácnost, kdy stíhám uklízet a vařit. A v posledních dnech přicházející jaro.
„Miluju, když musím sáhnout sama do sebe.“
Už krátce po svém příchodu do Slováckého divadla zabodovala Petra Staňová v anketě divácké popularity Slovácký Oskar a tuto cenu za rok 2017 si hýčká doma. „Myslím, že ocenění je všeobecně po nějaké odvedené práci moc příjemné a inspirující do práce nové. A řádně jsem to obrečela,“ svěřila se krátce po převzetí ocenění.
K získání Slováckého Oskara Petře značně přispěla role Slávky Hlubinové, kterou hrála v inscenaci Měsíc nad řekou. „Někdy se zkoušení tak sejde, že celý tvůrčí tým v čele s režisérem či režisérkou je dokonale na stejné vlně, až člověk sáhne mnohem víc sám do sebe a posune se tam, kde ani netušil, že může být. A to miluju a stalo se mi to například právě u Slávky Hlubinové v Měsíci nad řekou nebo třeba v Její pastorkyni. Zbožňovala jsem ty večery, kdy jsem mohla být Slávkou,“ svěřuje se Petra.
Diváci však často obdivují i její nesporný komediální talent, který prokázala v několika dalších inscenacích.
„Komické role mám moc ráda. Teď momentálně si nejvíc užívám prostitutku ze Dvou úplně nahých mužů, kdy mě baví jakási volnost té komedie, kterou na jevišti cítím. A samozřejmě smích z hlediště!“ usmívá se Petra.
Na co se Petra těší? Až se život vrátí do normálu
Už rok Petra Staňková čeká, až bude moct opět naplno vykonávat své divadelní povolání. Jak ale přiznává, chybí jí i každodenní oblíbené maličkosti, které si nyní lidé museli odpustit.
„Nejvíc se samozřejmě těším na jeviště a na svůj divadelní život. Ale taky se těším, až si sednu někde na kávu. Až budu venku chodit a dýchat bez respirátoru. Až si zajdu koupit do obchodu něco nového. Až mi nabarví kadeřnice vlasy. Až budeme moct jet na výlet. Až si zajdeme do kina. Až navštívím jiné divadlo. Prostě jen na to, až se snad co nejvíc věcí vrátí do normálu,“ svěřuje se Petra.
Spolu s kolegy ze Slováckého divadla se i zapojila do dobročinných aktivit, od Jako na zavolanou, kdy telefonovali opuštěným seniorům, až po aktuálního Herce do každé hodiny. Konkrétně Petra při online workshopech žákům a studentům z celé republiky vypráví o slavném příběhu Bílá velryba, v jehož jevištní podobě hrála.
„Myslím, že lidskost, vzájemná pomoc a solidarita je důležitá pořád, nejen když je nějaká krize. Pomáhat se proto snažím, když to jde, a naše divadlo také,“ uzavírá oblíbená herečka Petra Staňková.