Komedie Dva úplně nazí muži slaví 50. reprízu

Komedie Dva úplně nazí muži v režii Lukáše Kopeckého měla premiéru před třemi lety, přesně 12. ledna 2019, a i přes nepřízeň posledních dvou let se přiblížila k neuvěřitelné 50. repríze. Ta se uskuteční v úterý 15. února a divadelníci slibují oslavu jak se patří.

Autorka textu: petra Kučerová

V bláznivém příběhu o váženém majiteli právnické kanceláře, který se jednoho dne probudí nahý vedle svého koncipienta, hrají Tomáš Šulaj a Pavel Šupina, manželku Catherine Kramerovou alternují Klára Vojtková a Tereza Groszmannová. V roli lehké děvy exceluje Petra Staňková.

Tomáš Šulaj: „Naháči jsou nádherná dřina“

Devětačtyřicet repríz komedie Dva úplně nazí muži přineslo představiteli právníka Kramera Tomáši Šulajovi spoustu emocí.

„Je to sice dřina, hodně textu i akce, ale zároveň nádherná zábava, u které se člověk může pořádně vyřádit. A i když je každé představení náročné, paradoxně z Naháčů vždy odcházím sice s únavou, ale taky s velkým optimismem a pocitem dobře odvedené práce,“ říká oblíbený herec, kterého diváci obdivují například i v roli Jidáše v rockové opeře Jesus Christ Superstar.

Když je pusa kolegovi překvapením

Především v úvodu inscenace se Tomáš s kolegou Pavlem Šupinou po jevišti pohybují nazí a intimní partie si zakrývají pouze polštářem nebo ručníkem. Jak se jim takto choulostivé scény zkoušely? „Šli jsme na to polehoučku, ze začátku jsme zkoušeli oblečení, pak v prádle. Ale myslím, že větší rozpaky jsme pak, když už jsme byli nazí, budili u lidí okolo jeviště, než abychom se styděli před sebou navzájem,“ usmívá se Tomáš. Prozrazuje ale, že nakonec se jako velké překvapení ukázala jiná scéna.

„Na konci inscenace se s Pavlem máme políbit. Vždycky při zkouškách jsem pusu jenom naznačil nebo ho políbil na krk. Jednou, i když jsme si to předem neřekli, jsem se do toho opřel a tu pusu na pusu mu dal bez varování. A i když byl hodně překvapený, zareagoval skvěle. Ve své roli mi má totiž dát facku. A i když vždycky poté už ta facka byla hraná, myslím, že v tomto prvním případě Pavlovi ruka vyletěla instinktivně,“ usmívá se vzpomínce staré více než tři roky Tomáš Šulaj.

Pavel Šupina: „Ze začátku jsem hleděl jak chleba z tašky“

Když představitel jednoho z nahých mužů Pavel Šupina přemýšlí nad třemi roky s komedií Dva úplně nazí muži, jako první jej napadá slovo šílené.

„Hezky jsme si to všechno nazkoušeli a pak nám do toho místo těhotné Kláry Vojtkové vletělo torpédo Tereza Grozsmannová. Od ní nikdy člověk neví, co může čekat, protože různě improvizuje a mění si texty. Tom už je ostřílený harcovník a dokázal na ni vždycky pružně zareagovat a já jsem si taky časem našel svůj způsob, ale hlavně ze začátku jsem na ně oba hleděl jak chleba z tašky,“ vzpomíná na herecký koncert zkušenějších kolegů Pavel Šupina.

A dodává, že zabrat jim v tomto směru dává i druhá ženská kolegyně Petra Staňková. „Peťa není nikdy stejná a vlastně jsem i rád, že se s ní v Naháčích na jevišti nepotkám. Stačí mi to v jiných inscenacích,“ dodává se smíchem Pavel.

„Po zkouškách jsme chodili tančit,“ vzpomíná Lukáš Kopecký

Režisér Lukáš Kopecký považuje tři roky na repertoáru a padesát repríz komedie za velký úspěch.

„Jsem za ten divácký ohlas velmi vděčný. Když se blížila premiéra, člověk cítil, že ten jevištní tvar bude fungovat, ale výsledek naše představy o hodně předčil. Diváci se od prvního uvedení stali dalším aktérem a svými reakcemi nutí herce jet stále na plný plyn. Těch repríz je úctyhodně, zvlášť když si člověk uvědomí, jak dlouho teď byla divadla zavřená nebo jinak ve svém provozu omezená,“ zamýšlí se umělecký šéf hradišťské scény.

A dodává, že na zkoušení Naháčů i po více než třech letech velmi rád vzpomíná. „Dodnes ho řadím mezi ty nejintenzivnější, jaké jsem kdy u divadla zažil. Po zkouškách jsme chodívali tančit, trávili jsme spolu spoustu volného času. Tohle všechno se do výsledku prostě muselo propsat,“ je si jistý Lukáš Kopecký.

Demoliční četa Staňková

Nejmenší, zato nepřehlédnutelnou roli ruské prostitutky ztvárnila ve Dvou úplně nahých mužích Petra Staňková. Její kreace se staly pověstnými.

„Její úkol ale není tak jednoduchý, jak se na první pohled zdá. Přijde na jeviště až ve třetí čtvrtině, má textově omezený prostor. ‚Peti, doteď jsme tady něco stavěli. Ty do toho nyní přijdeš a je tvým úkolem celý ten tvar rozvést a zbořit.‘ Takhle jsem ji před těmi třemi lety nabádal. Peťka tehdy přikývla a šla se za scénu připravit. A když se vrátila, vstoupila už jako demoliční četa! Když pak při jedné z prvních repríz trefila diváka ve dvanácté řadě do hlavy střevícem, mohlo se stát už cokoliv,“ prozrazuje režisér Kopecký.

A přidává ještě jednu vzpomínku: „Po premiéře během večírku se u Peťky střídali někteří její herečtí kolegové a diskrétně ji utěšovali, aby nesmutnila, že se jí nepovedl ten kotoul vzad. Kolegiálně jí přitom radili, že když se jí to někdy příště třeba znovu nepodaří, ať na to hlavně neupozorňuje a nepokouší se o opravný pokus. Že diváci to přejdou a po chvíli na její nezdar zapomenou. Jenže ona to takhle měla připravené! Málokdo jí to věřil, chudince. A tak se o opravný pokus pokouší znovu a znovu, a i díky této vytrvalosti je její kreace nezapomenutelná,“ uzavírá Lukáš Kopecký.

Co přejete Úplně nahým mužům do další padesátky?

Tomáš Šulaj (právník Kramer): „Minimálně další padesátku!“

Pavel Šupina (koncipient Prioux): „Abychom nepřibrali, dalo se na to pořád koukat a neděsili jsme lidi. Přeji Naháčům, aby v nich zůstal život, který v nich je, a ať jsou ještě dlouho nazí!“

Lukáš Kopecký (režisér): „Těm dvěma ústředním - Tomovi s Pavlem - bych popřál, aby nepodlehli rutině a nezapomínali vykrýt všechny divácké úhly pohledu. Všem čtyřem aktérům bych popřál, ať je to ještě chvíli baví hrát a ať na ně dál chodí hodně diváků.“

Vzácného pudla opatrují rekvizitářky jako oko v hlavě

Na jevišti se v komedii Dva úplně nazí muži kromě čtyř živých herců objevuje i obrovský černý nafukovací pudl.

„Je to krásná, ale malinko problematická rekvizita. Moje kolegyně, která ji má v inscenaci na starosti, bojuje s tím, že pudlík je nafukovací, ale ne nesmrtelný. A jak se s ním na jevišti pohybuje, dostává zabrat a už různě uchází a je mnohokrát lepený,“ nechává nahlédnout do zákulisí oblíbené komedie rekvizitářka Pavlína Pluháčková. „Opatrujeme ho proto, že byl vyrobený na objednávku a už se nedá objednat ani koupit, takže ho udržujeme silou vůle, aby vydržel aspoň tak dlouho jako inscenace,“ doplňuje Pavlína Pluháčková, s jakými záležitostmi se divadelníci taky občas potýkají.

Nečekaná psí expedice do úplně jiné inscenace

Navzdory tomu, jak je vzácný, si pudlík nedávno zahrál i ve Třech sestrách, které jsou založeny na improvizaci. „Své sestře Irině v podání Mímy Krajčové mám přinést dárek k svátku. A aby to zase bylo jiné než minule, jsem těsně před výstupem vběhnul do rekvizitárny a poprosil kolegyni o nějakou výraznou rekvizitu. Ten pes byl v tu chvíli to největší, co jsem viděl. A milá Míma na něm pak na jevišti jezdila a různě s tím blbnula. Kdybych věděl, jaká vzácnost to je, asi bych si ten nápad rozmyslel,“ přiznává s úsměvem Josef Kubáník, který v dramatu Tři sestry hraje Andreje.