Kočka v oreganu nabídne humor i silné emoce

Co všechno se může stát, když se do vedlejšího domu nastěhují sousedi z úplně jiné sociální bubliny? Když sousedka od prvního dne nesnáší vaši kočku? Když názory a hodnoty jedněch jsou úplně jiné než těch druhých? A jsme opravdu tak rozdílní, nebo máme nakonec všichni něco společného, protože jsme lidé?

Autorka textu: Petra Kučerová

Právě o tom pojednává nejnovější inscenace Slováckého divadla, komedie Kočka v oreganu britského dramatika, scenáristy a režiséra Torbena Bettse pod vedením slovenského režiséra Miroslava Lukačoviče. Světovou premiéru měla inscenace v roce 2014 v Londýně a přes noc se stala doslova senzací. Ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti je premiéra naplánovaná na sobotu 23. dubna.

„Hlavním poselstvím, které v Kočce v oreganu vnímám, je potřeba naslouchání. Když spolu dva lidé mluví, musejí se i poslouchat. Zároveň poukazuje na to, že i když nás od sebe oddělují třídní rozdíly, problémy můžeme mít často všichni podobné. A tím, že odejdeme na jiné místo, je však nevyřešíme, protože většinou jsou v nás,“ přibližuje téma inscenace režisér Miroslav Lukačovič.

Komedie? Ano, ale…

Kočka v oreganu začíná na seznamovací party nových sousedů, kdesi v malém britském městečku. Zpočátku se zdá, že si dva manželské páry nemají co říct a nemají nic společného, což vede k řadě humorných situací. Postupně však začnou na povrch vyplouvat bolavá tajemství a odkrývat se citlivá místa.

„Celý příběh by nám měl dát pocit, že se díváme na vtipnou britskou komedii a chytáme se smíchy za břicho, ale pak to rozbijeme tím nejhorším, co se může stát. Je to vtipné samo o sobě a bude to vtipné i v našem provedení. Do situačně-komických situací ale zasadíme i tragické a silné scény,“ poodhaluje režisér a s tím, že i v životě se humor střídá s bolestí a vtip s dojetím.

Obsazení slibuje herecký koncert

V Kočce v oreganu si Pavlína Hejcmanová s Pavlem Šupinou zahrají intelektuálně založený pár, který se přistěhuje do nového města. A jejich sousedy - milovníky piva, fotbalu a kabelovky, Jitka Hlaváčová a František Maňák. Co herci o novince říkají?

Pavlína Hejcmanová (Emily)

„Postava Emily rozhodně není černobílá. Když jsem hru začala číst, říkala jsem si: Co to je? To je úplně nesympatická ženská! Až později v průběhu děje člověk zjistí, že některé její postoje mají opodstatnění. Snaží se říct, že pravda je všechno, co v životě máme. Chce ukázat lidem, že všichni jsme si rovni a měli by mít všichni nárok na všechno. Ale je otázka, jestli to takto je možné.“

Pavel Šupina (Oliver)

„Je to pro mě rozhodně doposud nejnáročnější zkoušení. Z jeviště se dostanu na asi jen šest stránek scénáře, text často logicky nenavazuje, protože se postavy moc neposlouchají a skáčou si do řeči. Navíc charakter mé postavy je určitým způsobem komplikovaný a ztěžka si sekám cestu. Je to náročné jak po technické, tak po stránce koncentrace a energie a pro mě osobně i jakési suverenity. Sice ještě nejsme u cíle, ale já jsem stále ještě nenalezl zaručený klíč a konkrétní energii pro celý kus. Věřím ale, že v pravý čas vše secvakne.“

Jitka Hlaváčová (Dawn)

„Je to skvěle napsaná hra s nečekanými momenty jen pro čtyři herce. Co víc si může člověk přát, než zažít tak intenzivní zkoušení situačně-konverzační komedie, ale i s hlubokým psychologickým prožitkem? Velmi mě baví ten proces nalézaní, prolínání a vyvážení všech složek. Přála bych si, aby diváci z Kočky v oreganu odcházeli pobavení, zasažení příběhem, ale i zamyšlení.“

František Maňák (Alan)

„Kočka v oreganu je především o komunikaci. O tom, že nám dost často ve vztazích chybí trocha toho porozumění. Vztahy obou párů působí velmi reálně a věřím, že se minimálně v některých scénách pozná nejeden divák. Já sám se v některých věcech poznávám. Každý z nás čtyř má před sebou velký úkol, ale věřím, že to zvládneme. Stojíme při sobě a navzájem jsme si velkou oporou!“

Do inscenačního týmu Kočky v oreganu patří ještě dramaturgyně Iva Šulajová, výtvarnice Veronika Watzková, autor hudby Juraj Haško a Tereza Mitro, která se postarala o pohybovou spolupráci.

Miroslav Lukačovič o práci ve Slováckém divadle: „Je to čarovný prostor“

„Ve Slováckém divadle jsem před pár lety dělal asistenta režie Michalovi Zetelovi v inscenaci Kosmické jaro. Soubor jsem tehdy poznal a často jsem se vracel, protože jsem si ho zamiloval a chtěl jsem vidět, jak herci zvládají různé postavy a žánry. K mému překvapení je v tomto malém, ale o to krásnějším městě soubor, který svými kvalitami opravdu vyčnívá v českém i slovenském kontextu… Slovácké divadlo je čarovný prostor. Jakýmsi zvláštním způsobem tam věci fungují. Od krejčových po všechny herečky a herce. Nevím, jak je to možné. Mám to tam velmi rád.“

Kdo je Torben Betts, autor Kočky v oreganu

Torben Betts sám o sobě říká, že se stal dramatikem z donucení. Původně byl hercem, ale dostával pouze menší role v okrajových divadlech, což ho neuspokojovalo. A tak si sám začal psát hry, ve kterých mohl uplatnit svůj talent, a herecké vidění mu pomohlo tvořit živé postavy, které oceňují kritici, herci i diváci po celém světě. Je ceněn i pro svůj originální jazyk. Sám o sobě tvrdí, že v jeho tvorbě se objevují dva proudy – sociálně komický a temnější. Oba umně propojil ve svém nejslavnějším díle Kočka v oreganu.

Přijede na premiéru?

Překladatel divadelní hry Kočka v oreganu Michal Zahálka se s autorem Kočky v oreganu Torbenem Bettsem zná a ještě den před zahájením zkoušení s ním byl v kontaktu.

„Torben vás moc pozdravuje. Psal, že doufá, že vás zkoušení bude bavit, to ho potěší nejvíc. A taky doufáme, že klapne náš plán a bude moct přijet na dubnovou premiéru,“ prozradil překladatel a teatrolog.

Premiéra Kočky v oreganu je naplánovaná na sobotu 23. dubna. Slovácké divadlo zařadilo netrpělivě očekávanou inscenaci do programu v následujících týdnech hned několikrát: 29. a 30. č., 5., 9., 10., 22. a 28. 5. Vstupenky jsou k dispozici v pokladně a na webu Slováckého divadla.