petra@matkakorektorka.cz
(+420) 737 436 150
Vánoční večeře je jednou z nejvýjimečnějších v roce. Na rodinných tabulích se objevují jídla, která se obvykle připravují jen jednou ročně, a v rodinách mají většinou dlouhou tradici. Co si budou už pozítří na Štědrý den vychutnávat slováčtí divadelníci?
Autorka textu: Petra Kučerová
Fazolová s nudlemi paní principálky
V rodině ředitelky Slováckého divadla Libuše Habartové nesmí na Vánoce chybět fazolová polévka. „Naučila mě ji samozřejmě moje maminka a ji zase její maminka. Dokud se za mnou nepřistěhoval můj partner, který pochází z východních Čech, netušila jsem, že se fazolová polévka nedělá všude tímto způsobem,“ prozrazuje divadelní principálka.
„Vaříme ji jako fazolový vývar, s kořenovou zeleninou, cibulí a bramborami, zahušťujeme zásmažkou, která by měla být poměrně tmavá, a podáváme s vařenými nudlemi. Myslím si, že na moravském Slovácku je tento recept poměrně běžný, ale když jsem ji partnerovi poprvé naservírovala a přidala nudle, tak se hoodně divil,“ usmívá se Libuše Habartová.
Slaný koláč s vinnou klobásou podle Kuby Zelinky
U Zelinků se dlouhá léta na Vánoce jedla jako předkrm vinná klobása. „Časem nám to ale už přišlo nudné, a tak jsme ji začali zapékat do koláče z listového těsta se špenátem. Navíc příprava trvá asi jen dvacet minut,“ říká Jakub Zelinka.
A recept je opravdu snadný. „Listovým těstem vyložte kulatou koláčovou formu tak, aby těsto přesahovalo okraje. Poduste špenát na másle s cibulkou a česnekem, větší částí špenátu naplňte místu, přidejte propíchanou klobásu a doplňte zbývající špenát. Koláč pečte přibližně 20 minut na 160 stupňů. Ještě doporučuji klobásu před tím, než ji dáte do koláče, předpéct na pánvi. Zbaví se vody a nevypustí vám ji do koláče,“ přidává tip Jakub Zelinka.
Polévka se „šváby“ u Trčálků
Pokud by někdo zavítal na Štědrý den do rodiny herce Zdeňka Trčálka, na slavnostní tabuli by našel obvyklé tradiční pokrmy: smaženého kapra a dva druhy bramborového salátu. Možná by se ale podivil nad polévkou, která je u Trčálků opravdu nezvyklá.
„Recept na starodávnou polévku jsem si přivezl z rodných Valach. Patří do ní sušené švestky, sušené hřiby, brambory a velké strakaté fazole, kterým říkáme švábi. Ale pozor, vše se vaří zvlášť a teprve nakonec se to smíchá dohromady. Je to něco mezi polévkou a omáčkou, zkrátka poctivé valašské jídlo. Pak už stačí jen osolit a koření přidat podle chuti. Já experimentuju podle toho, kolik u vaření vypiju vína,“ směje se Zdeněk.
Tereza Novotná dcerám kapra nenutí
Sto lidí, sto chutí. Tato pravda platí i u tradičního kapra a bramborového salátu, které jedni milují a druzí až tak nemusí a českou klasiku si uzpůsobí vlastním chutím. Stejně to mají i Tereza, Marika a Dorotka Novotné.
„Se starší dcerou Marikou máme nejradši vídeňský bramborový salát, tam nám nic nepřebývá a chutná nám ta sladko-kyselá zálivka. Mladší Dorotka si dá opražené vařené brambory a zajíme to všechny smaženým kuřecím řízkem, naloženým den předem do zákysu. Ano, ani jedna celý rok nepláčeme po kaprovi. Já se jako dítě u štědrovečerního stolu pokaždé dost trápila, tak to netáhnu generacemi dál,“ prozrazuje Tereza Novotná.
