Herec do každé hodiny, nový projekt Slováckého divadla, zaznamenal krátce pro svém spuštění velký zájem. A to jak u médií, tak u těch, kterým je určen – studentů a učitelů. Divadelníci nezastírají radost.
Autorka textu: Petra Kučerová
„Kromě škol z regionu, jejíž studenti k nám do divadla pravidelně přijíždějí, se ozvaly i ty, u kterých bychom to nečekali. Jsou z Pelhřimova, Třebíče, Bučovic, Brna, ale i z Mostu. Tamní pan učitel by si přál Herce do každé hodiny do výuky angličtiny,“ usmívá se herec a mluvčí Slováckého divadla Josef Kubáník. „Podobu hodiny právě domlouváme, kolegové Martin Hudec a František Maňák ovládají angličtinu brilantně, tak možná dojde na přednes Shakespeara v originále,” dodává mluvčí.
Jak obsah hodiny vlastně vzniká? „Téma domlouváme s každým učitelem individuálně tak, aby vyhovovalo oběma stranám. Tedy aby šlo o probíranou látku, ale zároveň abychom s ní měli i my zkušenosti. Rozhodně nechceme být baviči, kteří budou vyprávět veselé historky ze zákulisí, chceme být v této divné době užiteční,“ vysvětluje Josef Kubáník.
O čem je Herec do každé hodiny?
Smysl projektu je jednoduchý. Některý z divadelníků se online připojí do vyučování a nabídne svůj pohled a zkušenosti s probíranou látkou. V pilotní hodině vyprávěl Pavel Šupina studentům hodonínského gymnázia o spisovatelce Gabriele Preissové a díle Její pastorkyňa. Tuto inscenaci před rokem v režii Michala Zetela úspěšně uvedlo Slovácké divadlo a Pavel se zhostil úlohy Števy.
Tereza Novotná a lichožrouty skákali dramaturgyni do výkladu
Protože Pavel Šupina měl se svou hodinou velký úspěch a zpětná vazba od studentů nešetřila superlativy, hned se paní učitelka češtiny s uherskohradišťskými divadelníky dohodla na dalším oživení výuky. Tentokrát padla volba na Lichožrouty, které ve Slováckém divadle připravuje režisér Lukáš Kopecký, a kteří vychází ze slavných knih českého spisovatele Pavla Šruta a výtvarnice Galiny Miklínové.
„Hlavní úlohy se v našem případě ujala dramaturgyně Markétka Špetíková, já se jen vezla na vlně, kterou parádně rozjela. Mně přistál milý úkol jí občas skočit do řeči se svými parťáky, Ramonou a Padrátem, a přidat tak něco z praktického pohledu herce,“ usmívala se Tereza, která si vzala na pomoc dvě loutky z připravované pohádkové novinky.
„Podle okamžité reakce studentů i paní profesorky soudím, že tato netradiční distanční hodina českého jazyka, kterou jsme společně strávili, byla nejen oživením, ale také přínosem. Pro obě strany,“ těší Terezu Novotnou.
Další originální hodiny distanční výuky na školách po celé republice už mají za sebou i Irena a David Vackovi a Josef Kubáník.
„Mohli jsme vidět, že za vším je tvrdá a neúnavná práce,“ říká vyučující
Studenti kvarty ocenili, že se mohli dozvědět, jak se z knihy stane divadelní hra. „Dozvěděl jsem se, jak složitá je dramaturgie, a vlastně co to je,“ reagoval jeden ze studentů. „Moc bych vám chtěla poděkovat, bylo to super,“ přidala se jeho spolužačka.
Nadšení neskrývala ani jejich vyučující Andrea Baumannová. „Jsem vděčná za tuto zkušenost. Osobně věřím, že jsme tímto spolupráci neukončili. Rozhodně jsme si to slíbili. Sama oceňuji, a to u obou akcí, především inspiraci, kterou žáci získali. Nejde jen o divadlo, ale i o předané zkušenosti a energii. Všichni jsme si mohli uvědomit, jak za vším, co má nějaký dobrý výsledek, stojí tvrdá a neúnavná práce. To je rozhodně přínosem i pro život v širším slova smyslu, o tom jsem přesvědčena.“